Používání přípravků na ochranu rostlin je velmi znepokojující pro ty, kteří se obávají opylujícího hmyzu. Stojí za to vyvrátit pár mýtů o ochraně rostlin, které už léta kolují mezi včelaři i zemědělci.
- Ne všechna ošetření na ochranu rostlin jsou pro včely hrozbou – některá z nich lze bezpečně provádět i během letů opylovačů.
- Pro včely je nebezpečné používání růstových regulátorů nebo listových hnojiv.
- Někdy se zemědělci obávají, že aplikace ochranných přípravků na rostliny pokryté rosením sníží účinnost ošetření – to však není pravda.
Každé jaro se hodně mluví o otravách včelstva v důsledku nevhodného používání přípravků na ochranu rostlin. Přestože si většina farmářů uvědomuje rizika spojená s nesprávným používáním zejména insekticidů, najdou se i tací, kteří bezpečnostní doporučení záměrně či nevědomě ignorují, což někdy končí katastrofálně.
Na druhou stranu lze u včelařů pozorovat jakousi hysterii – v extrémních případech jim samotný pohled na rozprašovač na poli vyvolává velkou úzkost. Někdy dochází k bizarním situacím, kdy farmáři, který postřikoval v souladu s předpisy a zdravým rozumem, byla přidělena kontrola PIORiN nebo dokonce policie. Stojí proto za to vyvrátit nejdůležitější mýty o používání přípravků na ochranu rostlin, které mezi včelaři – ale i zemědělci – kolují.
Stříkat pouze v noci?
První a nejdůležitější z nich je provedení jakéhokoli ochrana rostlin ošetření během dne není povoleno. To není pravda. Naopak – některé herbicidy nebo regulátory růstu dokonce vyžadují použití při vysoké sluneční aktivitě. Taková léčba však nepředstavuje pro opylovače hrozbu.
Regulátory růstu používáme v obilninách a řepce v období, kdy nekvete plodina ani plevel, takže opylující hmyz o takové plodiny nemá zájem. Co se týče herbicidů, doporučení výslovně doporučují regulovat všechny druhy plevelů v raných fázích růstu. Výjimkou je pýr, který se stříká při dosažení výšky 10-12 cm, ale tráva proto není úrodná rostlina a vlastní kontrola se provádí v obilninách.
V případě vysokého sekundárního zaplevelení, např. chrpa, chrpa nebo několik druhů máku, kdy plevele kvetou, již nejsou tyto plevele regulovány, protože pro to nejsou registrována opatření. Pohled na postřikovač v takové plodině neznamená, že používáte herbicid, ale spíše listové krmení.
Nebojme se listových hnojiv
Také bychom se neměli bát použití listových hnojiv. Taková hnojiva absolutně neškodí včely . Tento hmyz je velmi citlivý na vibrace. Traktor s postřikovačem jedoucí v porostu nebo samojízdný postřikovač způsobuje vibrace půdy, které tento hmyz vnímá. Vibrace v blízkosti úlu v nich sice vyvolávají obrannou reakci hnízda a agresi, ale není to k lepšímu, jen je na okamžik vyděsí a odletí. Abych se po nějaké době vrátil do práce.
Další věcí je, že kvůli riziku popálení rostlin a lepší absorpci hnojiva by se listová hnojiva měla používat nejlépe večer, ale ani jejich aplikace v poledne neohrožuje opylovače, maximálně plodiny.
Postřik a rosení
Na druhou stranu mezi farmáři koluje jeden z mýtů, že kvůli přítomnosti rosy se večerní ošetření vyznačují nízkou účinností. To není pravda: rosení nesnižuje účinnost chemická látka . Na druhou stranu vede ke snížení postřikového množství ze standardních 300 l/ha na 250 l/ha. Kapky kapaliny se spojují s kapkami rosy, díky čemuž získáme standardní spotřebu pracovní kapaliny na ha a zabráníme jejímu odkapávání z chráněné rostliny.
Je však neoddiskutovatelné, že za otravu včel může používání insekticidů při letu včel. U tohoto typu přípravků (bez ohledu na to, zda se ošetření provádí v kvetoucí srnce či nikoli) je třeba postřik striktně provádět až po vylétnutí včel, které končí v aktuálním ročním období nejpozději po 9. hodině.