Kazašští lidé ročně snědí více než 315 tisíc tun kysaného zelí. V posledních letech cena tohoto produktu prudce vzrostla. Například loni v roce 2022 mezi zeleninou vrcholila cena cibule akkula. Lidé, které to velmi překvapilo, si cenu v obchodě vyfotili a sdíleli na sociální síti. To nakonec loni v létě donutil uznat ministr zemědělství.
„Potřebný objem výrobků je, na domácím trhu není nedostatek. Přesto došlo k nárůstu cen cukru a rostlinných výrobků. Mezi rostlinnými produkty vzrostla cena cibule. V tomto ohledu bych rád poznamenal, že na domácím trhu jsou dostatečné zásoby cibule. Takže pokud je měsíční poptávka 25.9 tisíce tun, zásoby cibule v zemi jsou 34.4 tisíce tun,“ řekl Yerbol Karashukeyev.
Nové raně dozrávající cibule se podle ministra sklízí každý rok, počínaje červnem. Jeho objem přesahuje asi 90 tisíc tun.
Může to znít legračně, ale postoj vlády k cibuli je jiný. Zdá se, že ostatní zeleniny je jeden kopec, cibule jeden kopec. Během pandemických let byl například její vývoz omezen kvótami. Zemědělci a obchodníci, kteří jej chtěli prodat do zahraničí, museli získat rostlinolékařská osvědčení pro vývoz zhua.
„Zájemci o vývoz cibule budou moci získat rostlinolékařská osvědčení od krajského a okresního územního odboru státní kontrolní komise v agrokombinaci Ministerstva zemědělství. Vystavení rostlinolékařských osvědčení trvá 5 pracovních dnů, vystavení osvědčení o karanténě – 3 pracovní dny,“ uvádí MZe.
Loni se začala probírat otázka úplného zablokování vývozu cibule. Šéf ministerstva zemědělství otevřeně prohlásil, že ministerstvo tuto problematiku nepodporuje.
Podle Národního statistického úřadu v roce 2022 nasbírali kazašští agrárníci více než 1.1 milionu tun Zhu. Hektarový výnos činil 458.8 centů. Ministerstvo zemědělství ujistilo, že tento objem „plně odpovídá potřebám domácího trhu“. Důvodem je skutečnost, že Kazachstánci jedí každý rok 3krát méně, než je tento objem, v průměru 315 tisíc tun potravin.
Meziresortní komise ve vládě však na začátku nového roku minulý týden pozastavila vývoz cibule z Kazachstánu. Zejména mezirezortní komise pro zahraniční obchodní politiku a účast v ekonomických organizacích rozhodla o zákazu vývozu cibule na dobu 3 měsíců. Dělá se to proto, aby se zabránilo masovému vývozu cibule z Kazachstánu a stabilizovaly se jeho ceny.
„Růst poptávky po kazašské cibuli ze třetích zemí byl způsoben přírodními katastrofami v Pákistánu, jednom z největších producentů cibule v Asii a ve světě. Povodeň v této zemi vedla ke zvýšení cen cibule na trzích ve světě, včetně naší země. V jižních oblastech Kazachstánu, stejně jako v Uzbekistánu, představuje zmrazení produktů při silných mrazech další zátěž pro jeho náklady. V důsledku toho nyní hlavní producenti cibule aktivně dovážejí kazašské produkty, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Agentura na základě údajů akimatů oznámila, že dnes jsou potvrzené zásoby cibule v zemi 152.4 tisíce tun. Ukazuje se, že je to jen 14 % z celkové loňské sklizně. I tento objem ale stačí do sklizně nového produktu, ujistilo ministerstvo.
A zavedená exportní bariéra by měla zabránit rizikům vývozu cibule z Kazachstánu. Sleduje i severní soused kazašských zhuas.
„Je třeba poznamenat, že v Kazachstánu je velkoobchodní cena cibule 150-170 tenge za kilogram, v sousedním Rusku a Uzbekistánu cena dosahuje 240 tenge za kilogram. Uzbekistán a Tádžikistán navíc podle Qaztrade zavedly omezení na vývoz cibule ve svých zemích. Vláda bude bedlivě sledovat situaci v zemi i ve světě, aby veškerá omezení včas odstranila, aby se situace na trhu v blízké budoucnosti zlepšila,“ vysvětlilo ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo poznamenalo, že budou přijata opatření ke „snížení negativních důsledků zákazu vývozu cibule“ pro zemědělce, kteří plánují prodat část loňské bohaté úrody sousedům a přijít o příjmy. Ale je těžké z toho hodně vydělat: vláda od nich začala kupovat cibuli přes sociální a podnikatelské korporace do stabilizačních fondů a také přes obchodní sítě s oběhovým schématem. Za jakou cenu dostane, nebylo upřesněno. Pravděpodobně kolem 150 tenge.
Například v roce 2022 ministerstvo společně s akimaty z Turkestánu a Zhambylu, kde jsou „cibulové plantáže“ rozšířené, pracovalo na uzavírání smluv mezi producenty cibule a akimaty jiných regionů a měst. Poté se na základě jednání snížila prodejní cena každého kilogramu cibule z 220 tenge na 110 tenge.
Další zákaz přijal podnik s bolestí, s povzdechem. Podle nich může shnít 70 tisíc tun kazašského odpadu. "Podle Národní komory podnikatelů ""Atameken" podnikatelé ze Západního Kazachstánu částečně podpořili iniciativu úřadů a vyjádřili svůj nesouhlas se zákazem."
„Zákaz bude prodloužen minimálně do konce dubna 2023. Do té doby se v zemi spotřebuje jen více než 80 tisíc tun cibule. A 70 tisíc tun marně hnije, to nikdo nepotřebuje. Zemědělci ho budou muset vyhodit do koše, místo aby ho vyváželi do zahraničí. Protože stojí za zvážení, že je velmi obtížné uchovat tento druh zeleniny až do května: když přijde jaro, začnou rašit. Tento problém je zvláště vyhrocený na jihu. Od 15. dubna do 1. května se v severních oblastech začíná sklízet čerstvá úroda nového roku. Jak potom naši výrobci předávají starý produkt?“, znepokojuje se šéf farmy „Nového světa“ Anatoly Kan.
Podnikatel s vyjádřením názoru svých kolegů navrhuje omezit zákaz vývozu do 20. března. Pak jednak nebude v zemi chybět zhua a jeho ceny prudce neporostou. Prodat loňské obilí do zahraničí naopak stihnou výrobci od konce března do poloviny dubna, dokud se novinky nedotknou rty všech.
Podnik navíc navrhl zavést vývozní cla ve výši 30-40 tenge za kilogram na vývoz cibule ze země do 10. dubna 2023. Výtěžek z cla by měl směřovat do sociálních a podnikatelských korporací. Stejné prostředky budou moci použít na další nákup nového obilí z podniku do stabilizačních fondů.
„Díky tomu bude Kazachstán schopen udržet cenu zhua na uzdě. A producentům se daří nakupovat loňské obilí bez hniloby a udržovat je hladké. Kromě toho budou výnosy z cla směřovat na podporu domácích farmářů,“ řekl Anatolij Kan.
Meziresortní komise pro zahraniční obchodní politiku a účast v ekonomických organizacích se však tímto návrhem ještě nezabývala.
Tádžická cibule obecně zaplaví kazašskou zemi dopředu. Nuraly Bukeikhanov, generální ředitel QazTrade, řekl, že podepsali dohodu s Tádžikistánem o dodávkách 6 tisíc tun raného obilí do Kazachstánu.
„Mimo sezónu jsme podepsali smlouvu o garantované dodávce 6 tisíc tun raně zralých bobulí do země. Tádžická strana nám také nabídla tarifní slevu na přepravu produktů Native Railways. Současně se řeší dodávky dalších objemů zemědělských produktů z Tádžikistánu do Kazachstánu,“ řekl Nuraly Bukeikhanov.
Tádžičtí zemědělskí výrobci slíbili, že zajistí kvalitu a včasné dodání svých produktů.
Podle Centra pro rozvoj obchodní politiky „QazTrade“ ministerstva obchodu a integrace bude setkání zahájeno v polovině dubna tohoto roku v oblasti Khatlon v Tádžikistánu. Očekává se, že tádžické produkty se na kazašských pultech objeví koncem dubna – začátkem května.
Zdroj: https://inbusiness.kz