Ruská vláda hodlá poprvé zavést vývozní cla na hnojiva a rozšířit kvóty na jejich dodávky do zahraničí. Jak to ovlivní vývoz hnojiv, který už kvůli západním sankcím poklesl, zkoumal Forbes
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se Rusko loni umístilo na prvním místě na světě ve vývozu dusíkatých hnojiv, bylo druhým největším vývozcem potašových hnojiv a na třetím místě bylo fosfor. Kvůli západním sankcím se však dodávky hnojiv z Ruska od ledna do srpna letošního roku podle posledních dostupných údajů ve srovnání se stejným obdobím loňského roku obecně snížily, uvedli analytici Mezinárodního výzkumného institutu pro potravinovou politiku (IFPRI) Joseph Glauber a David Laborde pozn.
Moskva od března uzavřela exportní data, ale podle analytiků IFPRI na základě otevřených dat z importujících zemí ruských hnojiv se nabídka chloridu draselného za prvních osm měsíců letošního roku snížila o 16.5 %, močovina (močovina, hnojivo obsahující 46 % dusíku) – o 22.8 %. Zejména se snížil dovoz čpavku z Ruska — o 63 %, důvodem je uzavření čpavkového ropovodu Togliatti – Oděsa. Dodávky fosforečnanu amonného přitom převyšují objemy za prvních osm měsíců roku 2021 o více než 8 %.
I přes pokles exportu vláda plánuje zavést vývozní cla na hnojiva od 1. ledna. S největší pravděpodobností je Rusko zavede jednostranně a na šest měsíců, protože na delší dobu je potřeba koordinovat s ostatními členy euroasijské Hospodářská unie (EAEU).
V říjnu ministr financí Anton Siluanov oznámil, že vývozní cla budou uplatněna, pokud světové ceny fosforu a dusíkatých hnojiv překročí 500 USD za tunu a potašových hnojiv - 400 USD za tunu. A v listopadu ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov řekl, že vývozní clo na všechny druhy hnojiv bude 23.5 %, pokud světové ceny překročí 450 dolarů za tunu, a návrh usnesení je již připraven.
Clo budou platit všichni výrobci
Podle společnosti Phosagro zůstala úroveň průměrných cen minerálních hnojiv ve třetím čtvrtletí roku 2022 vyšší než ceny za stejné období roku 2021. Průměrná cena močoviny v přístavech Baltského moře byla 538 USD za tunu oproti 442 USD v loňském roce, pro ammofos (fosforečnan amonný, hnojivo na bázi dusíku a fosforu, obsahuje 10–12 % dusíku a 44–52 % fosforu) – 777 USD za tunu na stejném základě oproti 695 USD pro chlorid draselný (hnojivo draselné obsahující 58–60 % oxidu draselného) — 694 USD oproti 277 USD.
„Ceny hnojiv obsahujících fosfor a potaš postupně klesaly, protože byly příliš vysoké ve srovnání s cenami zemědělských produktů,“ uvádí zpráva společnosti. „Ceny dusíkatých hnojiv, včetně močoviny, měly převážně vzestupný trend, mimo jiné v důsledku stále vysoké úrovně cen energií a v důsledku znatelného snížení výroby těchto druhů hnojiv, zejména v Evropě.
Při současných cenách je pravděpodobné, že clo bude uvaleno na všechny druhy hnojiv, říká Dmitrij Puchkarev, expert na burzu BCS World of Investments.
„Nyní jsou maloobchodní ceny chloridu draselného v Evropě a USA asi 850–855 dolarů za tunu, močoviny – 820–825 dolarů, fosforečnanu amonného (dusíkaté a fosforečné hnojivo s 18 % dusíku a 46 % fosforu) – 820–830 dolarů za tunu. Ve srovnání s cenami jaro-léto 2022, kdy dosáhly víceletých maxim, ceny klesají,“ říká nezávislý expert Leonid Khazanov. "Ceny však ještě nedosáhly úrovně z listopadu 2021, ačkoli cena močoviny se blíží ukazatelům z tohoto období." Vývozní ceny v ruských přístavech jsou zřetelně nižší než maloobchodní ceny na Západě, protože nezahrnují náklady na dopravu a marži obchodníků mezi výrobci a spotřebiteli.
„Mezní cenu 450 dolarů za tunu nelze označit za příliš vysokou,“ říká Alexey Kalachev, analytik společnosti Finam. "S největší pravděpodobností to byl výsledek dohod a kompromisu." Podle Kalacheva sice ceny hnojiv klesly o 20–30 % oproti maximálním jarním hodnotám, ale stále zůstávají vysoké – vyšší byly pouze na podzim roku 2021 a předtím byly většinou ceny znatelně nižší.
V předchozích desetiletích vzrostly ceny hnojiv nad 450 USD za tunu pouze v letech 2007-2008 a 2010-2012, poznamenává Kalachev. Clo nad mezní cenu tak podle vládního plánu podle něj stáhne do rozpočtu „neočekávané“ výrobce hnojiv z úspěšné konjunkce. Hraniční cena ochrání výrobce před nadměrnou fiskální zátěží, pokud se změní podmínky na trhu a ceny klesnou na průměrné úrovně předchozích let.
Ztráty výrobců po zavedení exportních cel budou záviset nejen na cenách, ale také na podílu exportu na jejich tržbách, říká Kalachev. Nyní společnosti nezveřejňují geografii prodeje. V předchozích letech přinášel export společnosti Phosagro asi 70 % příjmů. Pokud je clo ve výši 23.5 % uvaleno na cenu nad 450 USD za tunu, pak při zachování současných cen bude clo stát společnost asi 6 % příjmů, odhadl odborník.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nepíše, jaké ceny budou brány jako referenční, protože ceny na různých základech se velmi liší, říká Oksana Lukicheva, analytička komoditních trhů společnosti Otkritie Investments. Všichni výrobci budou muset platit cla, ale především ti, jejichž vývoz zůstal vysoký – Phosagro, Akron, Eurochem. Uralchem, hlavní výrobce potašových hnojiv, bude platit méně, protože jeho export klesl.
Cla podle Lukicheva mohou snížit příjem exportérů, ale neovlivní export. „Celní sazba 23.5 % je při současných vysokých cenách hnojiv docela přijatelná,“ domnívá se analytik. "Vývoz může zůstat na loňské úrovni nebo dokonce růst, pokud budou zmírněny sankce."
Zavedení cla může vést k poklesu exportu z Ruska, pokud budou ceny minerálních hnojiv na světovém trhu nadále klesat, domnívá se Khazanov. S takovým vývojem událostí se podle analytika sníží ziskovost výrobců, kteří budou nuceni omezit dodávky a revidovat investiční programy. „To však po nějaké době povede ke zvýšení cen minerálních hnojiv v zahraničí kvůli jejich nedostatku na světovém trhu, jako tomu bylo na jaře-léto 2022, a domácí chemické společnosti, které ztratily na tonáži, budou být schopen dohnat peníze,“ domnívá se Khazanov.
Kvóty neomezí export
Cla nejsou jediným způsobem, jak regulovat dodávky ruských hnojiv do zahraničí. Vláda rozhodla o prodloužení kvót na vývoz hnojiv od 1. ledna do 31. května 2023. Odpovídající návrh usnesení je zveřejněn na portálu návrhů normativních právních aktů. V něm je objem kvót pro export mimo EAEU stanoven na 7,013 4,907 milionů tun pro dusíkatá hnojiva a XNUMX XNUMX milionů tun pro komplexní hnojiva.
To je méně, než bylo. Od 1. července do 31. prosince 2022 platí kvóty pro dusíkatá hnojiva — 8.3 milionu tun, pro komplexní obsahující dvě nebo tři živiny (dusík, fosfor a draslík) — 5.9 milionu tun. Ministerstvo průmyslu a obchodu 21. listopadu oznámilo, že se již rozhodlo zvýšit novou kvótu na vývoz některých druhů dusíkatých hnojiv: kvóta vývozní cena močoviny se zvýší o 400,000 200,000 tun, dusičnanu amonného — o 150,000 0.75 tun, směs močoviny a amoniaku o 7.763 8.3 tun. Odpovídající protokol podepsal první místopředseda vlády Andrej Belousov. I po navýšení této kvóty o XNUMX milionu tun na XNUMX milionu tun se však ukazuje, že je to méně než současná kvóta pro vývoz dusíkatých hnojiv ve výši XNUMX milionu tun.
Velikost kvót se počítá na základě objemu produkce, dodávek ruským farmářům a průmyslovým podnikům, vyplývá z vysvětlení, které Forbes obdržel od ministerstva průmyslu a obchodu. Podle dopisu aktualizovaná verze dokumentu schválená ministerstvem zemědělství Ruska a schválená ministerstvem průmyslu a obchodu Ruska stanoví dodávky ruským zemědělcům v lednu až květnu 2023 o 10 % nad úrovní stejného období loňského roku, což mělo vliv na snížení celkového počtu kvótových vývozů.
Menší objem kvót ve srovnání s předchozími kvótovými obdobími je způsoben především načasováním, uvádí vysvětlení. Dříve byly kvóty zavedeny na šest měsíců — od 1. prosince 2021 do 31. května 2022 a od 1. července 2022 do 31. prosince 2022. Období navrhované usnesením projektu zahrnuje pouze pět měsíců — od 1. ledna do 31. května, 2023. „Konečné objemy kvót budou stanoveny při koordinaci návrhu usnesení se zainteresovanými federálními výkonnými orgány a schváleny na jednání podvýboru pro celní tarifní a netarifní regulaci, ochranná opatření v zahraničním obchodu Vládní komise pro hospodářský rozvoj a integraci,“ píše ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Obecně byly vývozní kvóty zavedeny ve výši jen o málo menší, než byly průměrné objemy vývozu za předchozí období,“ říká Alexey Kalachev, analytik společnosti Finam. "Chrání domácí trh před růstem objemu exportu, ale téměř nesnižují skutečný existující export firem."
Stanovení kvót pouze zafixuje poměr mezi prodejem minerálních hnojiv na domácím trhu Ruska a v zahraničí, v případě potřeby je lze rozšířit, jako tomu bylo již letos, říká Khazanov. „Každopádně pro naše výrobce zůstane klíčový ruský trh, který v roce 2023 může zvýšit svou kapacitu díky pokračující státní podpoře zemědělství,“ poznamenává expert.
Podle Ruské asociace výrobců hnojiv zajišťovali k 16. listopadu 2022 ruští výrobci minerálních hnojiv 108 % plánované poptávky ruských zemědělských výrobců, která se letos odhadovala na 4.85 milionu tun.
Zdroj: https://www.forbes.ru