Moldavská zelenina a ovoce se v supermarketech vyskytují zřídka, ale na trhu jsou stále k dispozici. Foto: moldova.travel
Na vrcholu sezóny je na pultech moldavských obchodů a trhů spousta ovoce a zeleniny. Po generace jsme zvyklí jíst různé druhy zeleniny a jako dezert si dát ovoce. K tomu se v zemi pěstuje tolik produktů. Jen ji teď v obchodech vidíte jen zřídka, a to i v sezóně. Zaměstnanec velkého řetězce supermarketů řekl KP o tajemstvích nákupu a prodeje místní i zahraniční zeleniny a ovoce.
Chápeme, že nyní slovo „levnější“ zní rouhavě, ale přesto je při srovnání cen v supermarketu a bazaru jasně patrný fakt, že je ekonomičtější přivézt kopr z Argentiny zpoza oceánu než kontaktovat místní výrobce.
Ne, supermarkety nejsou postaveny proti moldavským farmářům. Prostě moldavští producenti zemědělských produktů raději odvážejí své produkty do zahraničí při splnění všech smluvních podmínek. V Moldavsku na to nejsou připraveni.
Stejně pohodlnější je přivézt si i mrkev nebo avokádo ze zahraničí, než je brát od farmářů z moldavských oblastí. S místními jsou často problémy. Například jsme opakovaně měli nároky na moldavského výrobce rukoly. Dodavatel zcela drze vkládá do balíku zelí ne listy, ale holé, drsné stonky pro zvýšení hmotnosti. Kupující se s námi hádají, několikrát jsme dodavatele varovali a poté bylo rozhodnuto o zvýšení nákupu italské rukoly. A kupodivu je vždy čerstvý, na rozdíl od toho moldavského.
Supermarkety utrpí ztráty z prodeje produktů podléhajících zkáze. Zelenina a ovoce musí být odstraněny z regálů, když ztratí svůj vzhled. Moldavští výrobci buď nevědí, jak správně sestavit nebo skladovat své výrobky, ale mnohem rychleji se kazí.
Ale dovezená zelenina a ovoce dorazí krásné, zabalené a skladované. Co se v zahraničí se zbožím dělá, je většinou tajemstvím dodavatelů. Vždy je příjemné vyzvednout si krabici rajčat přivezenou z Řecka, než se hrabat ve špinavé krabici s moldavskou „smetanou“ a vybírat celé a nepoškozené ovoce.
Teď v sezóně zariskovali – přivezli moldavské broskve, ale jejich jemná slupka nám vše zkazila. Ovoce velmi rychle přestalo vypadat reprezentativně. Kupci je vytřídili a srolovali do krabic. Ano, moldavské broskve jsou sladší a chutnější, ale velmi obtížně se prodávají. Moldavan ve vesnici pod stromem sebere zasaženou nebo lehce nahnilou broskev a sní ji, zatímco v supermarketu bude chtít ten samý člověk koupit jen dokonalé ovoce.
Přestože kupující mají velmi rádi farmářské produkty, je lepší prodávat zeleninu a ovoce v takzvaném „farmářském uspořádání“, kdy je ovoce naskládáno spíše než balené.
V 90. letech vznikla taková anekdota, která i dnes popisuje situaci na trhu ovoce a zeleniny u nás.
Rodák ze SSSR poprvé vstoupí do obchodu s potravinami v zahraničí a ptá se:
- A kdy dostanete první jahody?
Odpovídají mu:
- V 6 hodin ráno.
V tu chvíli se všichni, kdo žili v SSSR, nahlas zasmáli, protože jahody nemohou být v obchodech celoročně každý den ráno na pultě. Jahody mají krátkou sezónu koncem jara a začátkem léta. Jedl, tečka.
Pokud ale nastavíte správný maloobchod, pak jahody najdete na pultech moldavských supermarketů i mimo sezónu, ovšem za cenu litinového mostu, jak se říká.
Dalším důvodem, proč obchody preferují dovoz zeleniny a ovoce, je tedy jejich stálost v nabídce. Moldavsko je samozřejmě nyní chudší, ale stále existují milovníci jahod, kteří jsou ochotni zaplatit 200 lei za 300gramovou krabici bobulí a ještě více.
Dovozce zeleniny a ovoce má nevyčerpatelný zdroj zboží, tedy až na zásah vyšší moci, jako při výluce nebo vojenských operacích, ale ani to nabídku příliš neovlivnilo.
Celkově se supermarkety snaží provozovat ziskový byznys jak pro maloobchodníky, tak pro zákazníky, a zde nejde o žádné spiknutí.