V Moskvě bylo ve Vědeckém informačním centru Federálního státního rozpočtového vědeckého ústavu Federálního vědeckého centra pro zahradnictví zahájeno XII. mezinárodní fórum „Dny zahrad v Biryulyovo“, které potrvá od 18. do 19. srpna Téma letošního fóra byl „Příspěvek základní vědy k udržitelnému rozvoji zemědělství, formování zdraví a kvality života obyvatel Ruské federace“. Plenárního zasedání se zúčastnil prezident Ruské akademie věd AM Sergejev, ředitel Federálního vědeckého centra pro zahradnictví akademik IM Kulikov, akademik Yu.F. Lachuga a další vědci.
„Tato akce je jednak mezinárodní konferencí, ale je to také místo, kde lze obecně hovořit o problémech rozvoje našeho zemědělství a různých interdisciplinárních oblastech, které zemi nyní velmi zajímají,“ řekl prezident Ruské federace. Akademie věd AM Sergejev. – Nacházíme se nyní ve velmi zodpovědné situaci, kdy otázky moderního vědecky orientovaného rozvoje zemědělství nabraly svůj plný potenciál. Hlavním problémem, který v zemi máme, je neefektivita našeho inovačního systému.“
Předseda Ruské akademie věd poznamenal, že důvod, proč je dnes rozvoj zemědělství v Rusku obtížný, spočívá v oblasti komunikací a správy. Ústavy a výzkumná centra nezastavily svou práci od dob SSSR, ale jejich úspěchy se nyní s velkými obtížemi dostávají k realizaci. Podnikání podle AM Sergeeva také nenese vinu za to, co se děje. Problémem je chybějící „střední článek“, vrstva, která by spojovala průmyslníky s vědci.
„Někdy o tom diskutujeme ve srovnání, řekněme, se zdravotnickým systémem. Podívejte se – na ministerstvu zdravotnictví máme tzv. hlavní specialisty na volné noze v různých oblastech. Jsou to velmi silní vědci, vůdci, ale přesto zastávají odpovědné administrativní pozice. Stejný model naší akademické přítomnosti by měl být na ministerstvu zemědělství,“ dodal prezident Ruské akademie věd.
MOJE MALIČKOST. Sergejev souhlasil předseda výboru Státní dumy pro agrární otázky VI Kašin. Ve své úvodní zprávě nastínil další velké problémy moderní ruské rostlinné a živočišné výroby. Mezi ty hlavní patřila závislost na dovážených semenech a technologiích v mnoha oblastech. Aby se s tím vyrovnali, je třeba podporovat nejen chovatele či genetiky, ale také vývojáře strojů a kombajnů, kterých v ruských farmách chybí.
Jedno z možných řešení navrhl akademik Yu.F. Chatrč: „Navzdory všemu a navzdory všemu instituce fungují dál. Každý rok vyprodukují více než 300 nových odrůd a hybridů. Musím říct, že až do roku 1990 jsme neměli problémy v žádném směru v semenářství, ale proč? Protože pod záštitou ministerstva existoval výkonný systém semenářských činností. Poté došlo k oddělení funkcí. VASKhNIL vydal semena vyšších reprodukcí, pokusné farmy, které s nimi byly, pak tato semena dovezly do dalších fází a přenesly je do finálních farem. Byl tam jasný systém. Musíme vzít v úvahu zkušenosti, které nám zanechali naši velcí předkové. Rád bych citoval VI Edelsteina: „Bez biologie je technologie slepá, bez mechanizace je mrtvá, ale o všem rozhoduje neúprosná ekonomika. Stále musíme růst a růst a bez fundamentální vědy to nebude možné.“