Někdy se náklaďák pomerančů vrátí jen kvůli několika rozbitým krabicím, pak přijde Marko Kozjak a jeho tým a zachrání podnik před rozkladem
Řecké pomeranče letošní sezóny vyrazily do Chorvatska před třemi dny, 20tunový náklaďák byl naložen, řidič tři dny sledoval značky CRO, prošel celnicí a byl už jen krůček k tomu, aby pomeranče vyzvedl a pěkně je naaranžoval. pyramida na polici. zvedl pálku s červeným NE.
Zastavil zásilku pomerančů a zakázal mu vjezd do obchodu, když byl oranžový kamion ještě v logistickém parku. Nikdy ani nedorazili do obchodu. Důvod? První krabice pomerančů byly rozdrceny, zásilka se trochu zakývala, otočila, pomeranče byly odmítnuty…
A pak telefon Marko Kozjak vibroval, který už nese přezdívku anděl pro úsporu jídla. On a jeho partner Nikola Vido založil společnost VeeMee před pár lety a dodnes vypilovali svou práci, ve které působí téměř jako zásahový tým, aby zachránili jídlo, které je na pokraji odmítnutí a stává se z něj plýtvání.
Marko a VeeMee vystupují, když jsou věci na pokraji zhroucení, když se pomeranče z Řecka blíží k bodu návratu do své vlasti kvůli řadě rozbitých krabic.
„Přesměrovali jsme kamion do skladu, kde ho otevřeme a uvidíme, v čem je problém. První krabice se tuším cestou do Chorvatska trochu rozbily a technolog, který zásilku kontroluje před vstupem do prodejny, odmítl. Pokud můžeme, navrhneme řešení, někdy stačí odstranit pár rozdrcených krabic a všechno trochu přeskládat, protože zbytek je v pořádku, a pak se ten náklaďák může poslat zpátky do logistiky na kontrolu a pomeranče mohou být v obchodě během jednoho dne. Tak to děláme, jinak by se pomeranče vrátily do Řecka, za ty tři dny by se asi ještě víc poničily a staly by se z nich odpad,“ řekl Marko, který odhaluje všechny problémy v dodavatelském řetězci a proč jsou všechny zásilky potravin odmítány.
Když jsou zásilky odmítnuty, obchod ve skutečnosti selže – farmář, který poslal pomeranče, obchodník, který je nedostal, dopravce, který jezdil sem a tam za nic. A nakonec je celý oranžový náklaďák poškozen kvůli nejprve jen pár uvolněným a rozdrceným krabicím. Marná práce a ještě něco – zbytečné emise tun a tun CO2.
A výpočet vypadá takto – na kilogram jídla, které se stane odpadem, se uvolní 1.26 kilogramu CO2. Díky Markovi a jeho zásahovému týmu VeeMee se v Chorvatsku ročně ušetří asi 750 tun potravin a zabrání se zbytečným emisím asi 1000 tun CO2.
Při rozhovoru s ním mu nepřestává zvonit mobil, jeho čísla už je dávno mnoho. Téměř všechny logistické řetězce v Chorvatsku spoléhají na řešení, která nabízí VeeMee.
A Marko pracoval jako manažer v koncernu, kde se „v srdci“ setkal s logistickými řetězci, viděl všechny chyby v systému, tak získal zkušenosti, proč se v logistice jídlo nejčastěji vyhazuje. Podíval se také na situace, ve kterých hluboce cítil, že by se daly ušetřit tuny a tuny jídla, protože šlo o zdánlivě drobné chyby, nikoli o problémy, že by jídlo bylo nekvalitní nebo špatné.
„Asi 70 procent potravin se vyhodí kvůli logistice, tedy kvůli špatné paletě, špatné krabici, špatně vytištěné nebo zapomenuté deklaraci. Asi 30 procent je odmítnuto kvůli kvalitě. Například, je-li v citronu první třídy nějaký jiný kvalitní citron a množství citronu druhé třídy přesahuje povolená dvě až čtyři procenta. Taková zásilka bude odmítnuta a vrací se výrobci a zpravidla se stává odpadem, takový citron se prostě vyhodí,“ říká Marko o každodenních problémech v dodavatelských řetězcích.
Je třeba také říci, že technologové, kteří kontrolují každou zásilku potravin před jejich vstupem do prodejny, právem odmítnout zásilku s tím, že jde o prvotřídní rajče, a odhaduje, že rajčat druhé třídy je příliš mnoho. Technologové jsou hráz a síto, které čistí zboží, aby do regálů skutečně dorazilo to, co je deklarováno v zásilce.
Pak zásilku z Holandska odmítnou, pokud je na deklaraci omylem napsán rok sklizně 2021 a to už jsme v roce 2022. A to bylo – odmítnutí zásilek pro chybu a to, že nový, opravený prohlášení se nesmí vkládat. To vše se jednoduše vrací domů, do Nizozemska, Španělska, Řecka…
Takové problémy a chyby v systému trápily Marka, který vytvořil řešení některých „logistických“ problémů, pokud jde o zdravé jídlo. Tak vzniklo VeeMee, se kterým ročně ušetří asi 750 tun potravin. Působivé, ale problém je mnohem větší.
„V Chorvatsku se denně vyhodí 40 až 80 tun potravin a během turistické sezóny to je více než 200 tun,“ prozrazuje Marko.
Řeší jen kapku v moři potravinového odpadu a podotýká, že jde vlastně o „neviditelné“ jídlo, protože je kupující nevidí, ani nedorazilo do obchodu, protože odmítlo a stalo se odpadem ještě v náklaďák, náklaďák.
Marko, šetřící jídlo, poukazuje na to, že krása jeho práce je v tom, že často zasahují a sbírají ovoce a zeleninu nižší kvality, což se také neodmítá.
„To, co jsme zvolili jako druhou třídu, se zaměřujeme na prodejny potravin. Pravda, občas je vidět, že na nějakém ovoci nebo zelenině jsou skvrny, čárky, ale že jídlo je dobré a nemusí se stát odpadem,“ pyšní se Marko.
Z jeho zkušeností také vyplývá, že se o problému plýtvání jídlem hodně mluví, ale že opravdu málokdo se jím chce upřímně zabývat, vyhrnout si rukávy a vytvořit řešení. Ale mnozí si jeho snahy všimnou a říkají, že v rozhovorech s Italy, Maďary a Němci vždy slyší stejnou otázku: „Proč nevytvořil řešení, jak zabránit plýtvání potravinami na úrovni EU.“ Vysvětluje, že jejich model není snadné replikovat v jiných zemích, přestože již spolupracuje s 28 zahraničními partnery z 12 zemí.
Ale výhoda tu je, díky svému obchodnímu modelu přímo snižuje tvorbu potravinového odpadu a vždy se vrací k zelené složce, která snižuje emise CO2.
„Pro lidi je často obtížné pochopit, jak přispíváme ke snížení emisí CO2, a je pro ně snazší pochopit, když někdo říká, že zasazení stromu přímo ovlivnilo snížení jedné tuny CO2. Pravda je trochu jiná, i když zasadíme strom, bude to trvat 20 let, druhu jako je dub letní, a 40 let, než vyroste a získá schopnost absorbovat tunu CO2. Pokud ale potraviny ušetříme před přímým skládkováním, efekt snížení emisí CO2 je okamžitě viditelný,“ říká Marko.
Dodává, že nechce omezovat nebo zastavovat výsadbu stromů, ale povzbudit nás k zamyšlení nad tím, že kromě tolik potřebné výsadby stromů, musíme pracovat na dalších problémech, které vytvářejí negativní uhlíkovou stopu.
A právě nasměrováním konverzace k udržitelnému, ke snižování emisí CO2 a ekologii Marko objevuje nové ambice a vizi, která se mu zdá být na dosah ruky.
„V současné době jednáme s investorem o projektu, který vznikl jako nápad před třemi nebo čtyřmi lety. V posledních měsících ale intenzivně pracujeme na broušení detailů. Chceme spustit IDO nebo Initial DEX Offering. Byla by to naše kryptoměna, která by byla úzce spojena s příběhem udržitelnosti, snižování emisí CO2 a naší zelené složky. Ale co by dělalo kryptoměna VeeMee zvláštní je, že by to spoléhalo na fyzickou práci, kterou děláme každý den, nebyl by to úplně virtuální příběh, na který se nedá sáhnout,“ prozrazuje Marko?
Protože zatím nechce prozradit všechny detaily, stačí mít velké ambice, aby mnozí pochopili problém plýtvání potravinami a ekologickou stopu při vzniku tohoto odpadu, říká, že jsou tací, kteří jsou připraveni investovat do dobrého příběh.
Měli bychom také zmínit, že Marko vytvořil systém sledovatelnosti potravin prostřednictvím VeeMee, takže naskenováním QR kódu v prodejně na svém mobilním telefonu si zákazník může přečíst, kdo vypěstoval např. salát, který si koupí, ale i všechny detaily života. on to vyrobil. Systém sledovatelnosti vytvořili Marko a jeho partner Nikola Vida z prostého důvodu – chtěli svým dětem umožnit, aby věděly, co jedí, odkud to pochází a jak bylo vychováno. V jejich systému sledovatelnosti koluje asi 25,000 XNUMX tun potravin.